Typicke vecerni dusno a plna kancelar zdejsi cyklisticke federace privitala o den zpozdeny navrat naseho "tacos komanda" do Monterrey.

Pote co jsme se podlelili o zazitky ze zavodniho vyletu do Duranga se osazenstvo pomalu rozeslo do svych domovu. V Mexiku se vsak chodi spat pozde a tak mne ani neprekvapilo, kdyz setileta Rafaelova dcera nekolik minut pred pulnoci roztahla na kuchynskem stole Scrabble...

...neohrozene jsem se chopil jednoho ze stojanku se sedmi pismeny a ackoli papirovy outsider, hned v uvodnich kolech jsem k obrovskemu prekvapeni clenu rodiny seslal neskutecnou smrst vysoce bodovanych spanelskych slov. S narustajici narocnosti hry jsem si prizval Rafu jako sveho poradce a spolecne jsme utvorili dvojici, ktera obohatila spanelsky jazyk o mnoho novotvaru. Nase reformatorske snahy vsak byly prisne kroceny manzelkou, ucitelkou ohanejici se spanelskym slovnikem, diky cemuz nam nakonec vitezstvi tesne uniklo.

Nasledujici rano jsem dal do puvodniho stavu Pacuv Trek, na nemz jsem absolvoval krusnych 80 km biklemaratonu El alacran v Durangu a pote, co jsem si precizne vyzehlil limecek u sve kosile Superior jsme se vydali do olympijskeho centra v samem srdci obrovskeho Monterrey, kde se v zasedacim sale konala tiskova konference k zavodu Iturbiton, kde jsem i ja musel prones nekolik inteligentnich a duchaplnych vet.

Po ztichnuti bourliveho potlesku a nezbytnem potrasani rukou se vsemi pritomnymi ministry sportu, starosty a konzuly nasledoval maly rautik, z nehoz mne vyrusila mlada zurnalistka, ktere primo srsely oci touhou, udelat se mnou exklusivni rozhovor. Briskne jsem tedy odpovedel na nekolik jejich otazek ohledne me pripravy na zavod, nacez jsme se odebrali do prilehle telocvicny, kde jsem bezostysne pozoval na rozlicnem sportovnim nacini pro jeji fotoaparat. Snimek "sampion na zebrinach" jsem navic vysperkoval ucebnicovym modelingovym vyrazem "Magnum" v provedeni, za jehoz kvalitu by se nemusel stydet ani samotny Derek. Pevne verim se vydani novin s timto snimkem na titulni strane stane nedilnou soucasti vybaveni mnoha mexickych rodin.

Z tiskove konference mne jiz vezl vuz señora starosty Iturbide, jehoz pribytek mi bude domovem po mnoho nasledujicich dnu. Cestou jsme jeste vyzvedli neskutecne zdezolovanou krabici s mym SUPem, do niz jsem se zatim neodvazil ani nahlednout, zakoupili novou poloosu na starostuv giganticky Ford Lobo a po vudatne veceri jsme konecne vyrazili do 200 km vzdaleneho Iturbide.

Zivot v malem mestecku v horach je oproti metropolitnimu ruchu Monterrey nesrovnatelne klidnejsi. Nejnarocnejsi povinnosti zde je pozdravit se s kazdym, koho potkate rano cestou na snidani a celou proceduru pak zopakovat vecer na namesti, kde vsichni odpocivaji po naporu tortill a fazoli na veceri. Po nekolika dnech jsem se dokonce odvazil vybalit SUPa, ktery k memu velkemu udivu prestal interkontinentalni cestu a nezrizene zachazeni letistnich zrizencu bez jedineho sramu ( rozumej skrabance - stroj je vybaven pouze mixem Shimano XTR a Shimano ) a zapocal s treninkovym procesem v narocnych podminkach vysoke nadmorske vysky, obrovskeho vedra a hladovych orlu, ktery mi vsak zneprijemnuje vlekle zraneni sedacich partii, jez mam z Duranga jako pamatku na sedlo Bontrager. Intenzivni lecba cerstvym listem aloe vera, vkladanym kazde rano do kalhot vsak pomalu prinasi ovoce.

Zabehany denni ritual mi minuly patek prijemne zpestril cesky honorarni konzul Radko Tichavsky, ktery je zaroven reditelem zdejsiho Institutu Comenius - univerzity zamerene na zemedelstvi a alternativni cestovni ruch, s nimz jsem se vydal do hor budovat jeden z jeho projektu - tzv. lapac mraku. Zarizeni sbiraji pomoci kondenzace vodu z mlhy a mraku. Kolegou pro praci v terenu plnem chrestysu, koralovcu a nebezpecneho hmyzu nam byl sympaticky majitel firmy zabyvajici se kalibraci presnych mericich pristroju Roberto, ktery je zaroven nadsenym sponzorem institutu.

Z pilne prace nas vyrusila az navsteva potencionalni zajemkyne o studium, ktera si prisla cele studijni zarizeni prohlednout. Pote, co jsem se ji predstavil jako "señor rectòr" jiz nikdo z nas nepochyboval ze se zacatkem noveho semestru rozsiri rady dosavadnich 18-ti studentu...

V nasledujich dnech mne ceka opet presun do Monterrey, kde se zucastnim hromadne vyjizdky mistnich cyklistu a mozna i jeden XC zavod... stay tuned.

P.S.: Brasko mrzi me ze jsme se tak strasne pohadali kvuli tomu kakau nez jsem odjel. Klidne si z neho ber a ja si, az priletim, koupim nove. Chybis mi!

» fotografie z akce