Brzkou sobotni snidani v hotelu na namesti v Iturbide zacal muj dalsi mexicky vikend nabity zazitky

Nedlouho pote, co jsem do sebe vsunul posledni kolacek si mne vyzvedl Arturo, zaskakujici za meho puvodne planovaneho ridice Felixe ( ktery byl povolan k porodu sve prvni dcery ), aby mne dovezl do Monterrey, kde mne ten den cekala vyukova vyjizdka s mistnimi cyklisty - tzv. klinika.

Po prijezdu do monterrey jsem neodmitl pozvani k obedu u rodiny jednoho z mistnich cyklistickych funkcionaru a pote, co jsem nasadou od lopaty namichal iontak do dvou obrich chladicich boxu jsme s rafaelem vyrazili do nadherneho prirodniho parku La Huasteca - dejiste kliniky.

Ta probehla za tradicne obrovskeho nadseni zdejsich cyklistu, kteri dychtive hltali ma moudra a celozivotni zkusenosti ohledne treninku, techniky a podobne. Jedinou vadou na krase jinak povedene akce byla tentokrat velice mala ucast zpusobena na posledni chvili oznamenou zmenou terminu konani, vynucenou mou ucasti na nedelnim cross country Camaleonex v Nuevo Laredu, kam jsem se primo z La Huastecy premistil se svym starym mexickym kamaradem Gabrielem Castrem.

Do Nuevo Lareda, duleziteho transportniho uzlu pobliz hranic s USA jsem dorazili vecer po 200 km svizne jizdy. Cekal na nas pokoj v Holliday Innu a vynikajici vecere v jedne ze zdejsich vyhlasenych restauraci - vse hrazeno a zarizeno nasim hostitelem a poradatelem zavodu Carlosem Fernandezem, ktery je majitelem jedne z nejvetsich prepravnich firem v Mexiku. Na veceri jsme se krome postarsich Gabrielovych kamaradek setkali i s nekolika zavodniky a ja se tak dozvedel podrobnosyi o zavodu, ktery nas nasledujici rano cekal.

Do dejiste zavodu jsme rano prijeli kolem 8. hodiny, jelikoz start byl planovan jiz na 9:00. Na evropske pomery brzky cas startu je dan zdejsim ohromnym vedrem, ktere nekompromisne spaluje vse v teto rovinate polopoustni krajine. Po kratkem rozjeti nas señor poradatel naskladal na startovni caru a v 8:45 zavod odstartoval. Kategorii elite cekaly ctyri okruhy po deviti kilometrech s naprosto minimalnim prevysenim a bez vyraznejsich technickych pasazi. Jedinymi zaludnostmi byly zatacky v hlubokem pisku a vsudypritomne kaktusy, ktere ze zavodu nemilosrdne vyrazovaly zavodniky jedouci na klasickych dusich.

Brzy jsem pochopil, ze jedinou sanci jak se vyhnout hromadnemu spurtu bude rychly atak hned v uvodnich metrech zavodu, ktery se vydaril presne podle planu a mym souputnikem pro zbyvajici kilometry po nem zustal jen zdejsi nejvetsi favorit Jorge. Po najezdu do zaverecneho okruhu jsem i Jorgeho otestoval nekolika nastupy, ale bylo stale vice jasne, ze o vitezi rozhodne az cilovy spurt. V dramatickem finisi se mi podarilo uhajit lepsi stopu a zavod tesne vyhrat, cimz jsem se stal razem hrdinou Nuevo Lareda. Nasledovala spousta foceni s mistnimi cyklisty, vyhlaseni vitezu, nekolik rozhovoru pro media a Carlosovo premlouvani abych mu po Iturbitonu prodal sveho SUPa, ktery dady vsechny bezmezne nadchnul. Nakonec se mi ho nastesti podarilo presvedcit, ze jeho S-works Epic neni zas tak spatnym strojem a ze na nem minuly vikend kluci ovladli nas cesky mistrak... Pak jiz presun na hotel, kde jsem se musel vyfotit s jeho reditelem, ktery, obeznamen s mym triumfem, ocekaval nas prijezd na recepci.

Po kratkem odpocinku jsme nase ucinkovani v ohromne pratelskem prostredi Nuevo Lareda ukoncili vynikajicim obedem v restauraci Papalote ( opet se opakovalo nezbytne foceni s majitelem ) a zatimco na vsech verejnych prostranstvich propukly - shodou okolnosti chvili po drtivem vitezstvi mexickeho fotbaloveho mansaftu nad USA - bourlive oslavy meho vitezstvi jsme jiz smerovali smer Monterrey.

Tam byl muj vikendovy vylet ukoncen kratkou brigadou v mistnim sklenarsvi, kde jsou zamestnani Arturo s Alexandrem, kteri me meli vecer odvezt zpet do Iturbide. Señor majitel firmy byl se mou kvalifikovanou vypomoci natolik spokojen, ze jsem dostal odmenou kus zrcadla, ktery mi pri holeni v Iturbide usetri mnoho krve a kapacity akumulatoru ve fotaku, ktery mi az doposud chybejici zrcadlo suploval.

fotogalerie ze zavodu XC Camaleonex od Artura Domingueze

» fotografie z akce